CS
E-SHOP

Zámek Orlík nad Vltavou

První písemné zmínky o Orlíku pochází z r. 1230 – 1251, z doby vlády Václava I., kdy je v archivech uváděno clo na Vltavě u Orlíka, který byl v té době pouze dřevěným hrádkem.  Zprávy z r. 1287 – 1288 dokazují, že Orlík patřil ke královským državám  krále Václava II. Jako purkrabí se uvádí v té době Zdislav  ze Šternberka. Ve 13. – 14. století byl Orlík přestavěn na kamenný gotický hrad, který soužil jako opěrný bod a správní centrum královské moci. Orlík zůstal v rukou českých králů až do roku 1357, kdy jej Karel IV.  udělil v ušlechtilé manství svému kancléři Dětřichu z Portic, ten však záhy postoupil hrad svému synovci, jenž byl královským purkrabím na Vyšehradě.
V roce 1369 daroval Karel IV. Orlík Hyncíku Pluhovi z Rabštejna, který ho vyměnil se Zikmundem Hulerem za jeho majetky v Chebu.V roce 1407 prodal Zikmundův bratr Ondřej  Orlík Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, který byl nejvyšším mincmistrem království, ale také patřil ke straníkům Jana Husa.  Poslední Zmrzlík Václav se po zničujícím požáru v roce 1508 odstěhoval na Lnáře, a v r. 1514 prodal Orlické panství Kryštofovi z Vamberka, který byl také majitelem Zvíkova. Tak se Orlík stal sídlem hospodářské správy orlicko-zvíkovského panství. V letech 1514 – 1520 byl Orlík důkladně opraven, a zvýšen o patro. V roce 1611, po smrti Petra Voka se stali orličtí Švamberkové dědici rozsáhlého rožmberského majetku. Po přesídlení Jiřího Vamberka zůstala na Orlíku jen panská správa. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře, se Orlík vzdal císařským vojskům. V roce 1623 kupuje od císaře Orlík Oldřich z Eggenberka. Manželkou posledního  bezdětného Eggenberka byla Marie Ernestina Schwarzenbergová, která odkázala celý eggenberský majetek synovci Adamu Františku Schwarzenbergovi, a tak připadlo orlické panství do rukou Schwarzenbergů. V roce 1840 – 1860 vrcholily novogotické úpravy samotné budovy, které byly prováděné podle plánů prof. Pražské Akademie, Bernardem Gruberem. V této podobě je dodnes. U zámku se rozprostírá rozsáhlý, přírodně krajinářský park o rozloze 143 ha.V západní části parku se nachází pseudogotická Schwarzenberská hrobka.

Zámek Konopiště – Sarajevo

Byl založen jako středověká pevnost Tobiášem z Benešova. V jeho více jak 700 leté historii se v držení vystřídalo mnoho významných šlechtických rodů – Šternberkové, Hodějovští, Vrtbové, Lobkovicové. Současnou podobu dostal zámek na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d´Este, následník rakouského trůnu, který zámek Konopiště přebudoval na velkolepé sídlo budoucího císaře.

Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a uměleckořemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby. Vyniká proslulá estenská zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na Konopiště ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Z interiérů patří k nejlepším reprezentační salóny v prvním patře, například Přijímací salón a Sloupový salón, oba s mimořádně cennými italskými kabinety ze 17. století.

 

Zámek Ploskovice

Zámek Ploskovice na Litoměřicku, obklopený rozsáhlým parkem, je skvělou ukázkou vrcholného baroka v České republice. Ploskovický zámek je postaven na okraji terénního zlomu proměněného v terasu a z tohoto důvodu se jeví ze severu jako dvoupatrový, z jihu pak třípatrový. Zlom vyrovnávají umělé vodní jeskyně , tzv. grotty., Ve vztahu k jižnímu průčelí jsou tedy grotty přízemními prostory zámku, ve vztahu k severnímu průčelí se nacházejí v situaci sklepů.

 Zámek nechala vystavět jako letní rezidenci velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská v první čtvrtině 18. století. Původně se jednalo o menší zámek, přesto jeho náročnou barokní výzdobu prováděli nejvýznamnější pražští umělci, malíř V. V. Reiner a štukatér T. Soldatti. V polovině 19. století se zámek stal soukromou rezidencí penzionovaného císaře Ferdinanda V. Habsburského, posledního korunovaného českého krále. Při této příležitosti byl zámek zvýšen o patro a celkově upraven.

Ploskovický zámek je postaven na okraji terénního zlomu proměněného v terasu a z tohoto důvodu se jeví ze severu jako dvoupatrový, z jihu pak třípatrový. Zlom vyrovnávají umělé vodní jeskyně , tzv. grotty., Ve vztahu k jižnímu průčelí jsou tedy grotty přízemními prostory zámku, ve vztahu k severnímu průčelí se nacházejí v situaci sklepů
   Náročnou výzdobu druhorokokově pojatých vnitřních prostor provedli sochaři a štukatéři V. Levý a M. Effenberger, nádherné malby jsou dílem Josefa Navrátila, jednoho z nejvýznamnějších malířů českého romantismu. Vedle novějších uměleckých doplňků však zůstala zachována i starší štuková výzdoba, zvláště v prostoru sala terreny.

Zámek Kozel

Za svůj název vděčí zámek podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů, kteří právě v těchto místech obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Jedná se o klasicistní lovecký zámek stavěný jako sezonní, lovecké sídlo na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína. Čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří byla doplněna o dvě dvojice budov – kapli s jízdárnou a lokajnu s konírnou, čímž vznikl celistvý areál obklopený 30 ha přírodně krajinářského parku. Na zámku se z části zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století.

Park a zámek Průhonice

Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca.
Park dnes představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou – arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron.

Park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků.Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Mistrně jsou volené průhledy a výhledy na překrásné partie. Dovedně je využita tvarová proměnlivost dřevin a jejich rozmanitá barevnost v různých ročních obdobích.

Zámek – tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Původně byl gotickou tvrzí, naposledy byl přestavěn v letech 1889 – 92 ve stylu tzv. „české novorenesance“. Zámek ( mimo expozice) je veřejnosti nepřístupný. Sídlí v něm Botanický ústav AV ČR.
Románský kostelík – je nejstarší památkou průhonického areálu. Vysvěcen byl roku 1187, uvnitř jsou gotické nástěnné malby z 1. pol.14. století.
 
CMQC doporučuje:
Samozřejmě procházka v parku a také byla na zámku  natáčená jedna z nejznámějších pohádek S čerty nejsou žerty (1984 Hynek Bočan)

Zámek Kroměříž – Květná zahrada

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v  Evropě. Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a  Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Labyrinty zelených stěn spolu s 244 m dlouhou Kolonádou, dvěma historickými skleníky, centrálním pavilonem (Rotundou), květinovou
a sochařskou výzdobou nabízí i dnes mnoho překvapujících
a neopakovatelných zážitků.

Muzeum Becherovky prodej ukončen – doprodej v eshopu

Jan Becher Muzeum se nachází na místě ,kde se Becherovka od roku 1867 po dlouhých 143 let vyráběla/až do roku 2010/.
Návštěvníci mají možnost shlédnout řadu dobových exponátů a fotografií,nově zrekonstruované sklepní expozice a součástí prohlídky je také ochutnávka 3 produktů firmy Jan Becher, a protože přesné složení Becherovky je již více než 205 let tajemstvím,pozveme návštěvníky na projekci filmu,který možná odhalí  některá tajemství výroby tohoto magického likéru ze srdce Evropy.
Výklad je možno absolvovat ve 4 jazycích/ČJ,AJ,NJ a RJ/,závěrečný film je k dispozici v 10 jazykových mutacích.
Návštěvníci mají rovněž možnost zvýhodněného nákupu ve firemní prodejně.

Zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek je dominantou jednoho z nejatraktivnějších měst na Moravě a hlavním magnetem návštěvníků historického komplexu, v rámci něhož byl spolu se svými zahradami zapsán v roce 1998 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství a  arcibiskupství – po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.

Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

Zámek Raduň

Zámek se nachází ve stejnojmenné obci asi 7 km od Opavy a 8 km od zámku v Hradci na Moravicí. Na místě zámku stála původně středověká tvrz, která od roku 1481 náležela Tvorkovským z Kravař. Ti ji také v 16. stol. přestavěli na v čtyřkřídlý renesanční zámek a vlastnili jej až do roku 1671. Potom zámek postupně pustl a až v letech 1816-1822 za vlády Jana Larische-Mönnicha byl zámek opraven a přestavěn podle projektu architekta Englische. Současně byl upraven park s rybníky. Roku 1832 přišli na panství Blücherové z Wahlstattu a žili zde až do začátku roku 1949.
Veřejnosti byl zámek opět zpřístupněn v roce 1984 a je zařízen sbírkami, zapůjčenými ze zámku v Hradci nad Moravicí. Při prohlídce zámku navštívíte knihovnu s dřevěným schodištěm obsahující 16 000 svazků, knížecí pokoje a zbrojnici. Do areálu zámku dále patří oranžérie, empírový ovčín, úřednický dům a sýpka. Ve sklepeních farního kostela Nejsvětější trojice se nachází hrobka rodu Blücherů.

Zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek je dominantou jednoho z nejatraktivnějších měst na Moravě a hlavním magnetem návštěvníků historického komplexu, v rámci něhož byl spolu se svými zahradami zapsán v roce 1998 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství a  arcibiskupství – po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.