Zámek Loučeň Labyrintárium

Zámek Loučeň je ideálním místem odpočinku pro cestovatele za poučením, zábavou, ale i romantikou.Zámeckými komnatami Vás neprovede obyčejný průvodce, ale kostýmovaný komorník Jeho Jasnosti, případně samotná kněžna. Dozvíte se tak nikoli suchá fakta, ale příběh života na zámku zhruba před sto lety

Ve středověku a raném novověku se na Loučeni střídají nepříliš známá a významná jména majitelů. Zásadní proměnu vnáší do historie panství třicetiletá válka. Tehdy, konkrétně roku 1623, přicházejí na Loučeň Valdštejnové. Od té doby Loučeň nebyla prodána, což nepřímo ukazuje na její hodnotu.To, že se jejími držiteli stali po Valdštejnech postupně ještě dva další šlechtické rody, bylo způsobeno tím, že se u předchozích rodů nedostávalo mužských potomků. Každá změna erbu na loučeňském panství po roce 1623 (na zámku následně vládli Fürstenberkové a po nich Thurn – Taxisové) tak byla důsledkem sňatkové politiky, kdy ženská dědička z předchozího rodu uvedla svým sňatkem na Loučeň rod nový.

Romantici věnují pozornost především zámeckému parku a jeho exotickým dřevinám, pod nimiž takový piknik chutná obzvlášť znamenitě. Pokud sami sebe mezi romantiky řadíte, možná se zdržíte i přes noc a využijete pohádkového komfortu hrázděného Domečku knížete Alexandra, kde Vás nebude nikdo rušit, nebo dobových apartmánů přímo v budově zámku

Zámek Vizovice

Zámek ve Vizovicích nechal v polovině 18. století vystavět olomoucký kanovník a pozdější biskup královéhradecký Heřman Hannibal z Blümengenu. Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710 – 1784), který pojal zámek v tehdy moderním francouzském stylu. Za Blümegenů ve druhé polovině 18. století byla nejen dokončena stavba zámku a zámecké zahrady, ale bylo pořízeno i vnitřní vybavení, které bylo neobyčejně cenné, zvláště když dědicové Heřmana Hanibala přemístili do Vizovic Blümegenovu sbírku obrazů. Současně se zámkem byla založena i zámecká zahrada ve francouzském stylu s platikami předního brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1736-1812). Ten je také autorem výzdoby působivého interiéru zámecké kaple Panny Marie Matky Dobré rady. Na počátku 19. století přešlo panství příbuzenskou linií na rod Stillfriedů, kteří podle svých možností doplňovali obrazárnu, hlavně však její grafickou sbírku. Stillfriedové pak vlastnili vizovické panství až do roku 1945. Po 2.světové válce přešel zámek do státní správy a od roku 1948 je přístupný veřejnosti.

Zámek Loučeň

Zámek Jemniště

Kousek od Benešova u Prahy směrem na Vlašim nechal František Trautmannsdorf postavit barokní zámek. Stavěl ho slavný architekt F. M. Kaňka v letech 1717 – 1725 v barokním stylu a na vnitřní výzdobě se podíleli nejvýznamnější představitelé českého baroka jako M. B. Braun a V. V. Reiner. Zámek má tvar písmena H, uprostřed je hlavní budova a na ní navazují budovy hospodářské, které dnes už neslouží svému účelu, ale jsou z nich svatební apartmány. V roce 1754 postihl zámek velký požár, který poškodil hlavní budovu. Z původní výzdoby se zachovala jen freska od V.V. Reinera malovaná na kameni, která se nachází v lodi zámecké kaple. Do zámku se vstupuje z nádvoří do saly terreny, která na druhé straně pokračuje do zahrady. Po schodišti lemovaném obrazy se dostanete do prvního patra, kde prohlídka pokračuje. Nejkrásnější prostorou zámku je taneční sál, který prostupuje dvěmi patry, jeho strop a stěny zdobí rokokové malby od F. A. Schefflera a barokní štukové reliéfy od Matyáše Bernarda Brauna. Následují pokoje panstva, jídelna s dokonalým porcelánem a příbory, koupelna s vybavením a knihovna. Interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem, obrazy, porcelánem, keramikou, dokonce tu můžete vidět i původní šatstvo. Vše je ze sbírek rodiny Šternberků ze 17.-19. stol.

Zámek Milotice

Milotický zámek je nazýván perlou jihovýchodní Moravy. Je ve správě Národního památkového ústavu v Brně a je Národní kulturní památkou. Na místě dnešního zámku stávala středověká tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek. Rozkvět na Miloticích nastal za K.A.Serenyiho, který na poč. 18.stol přestavěl Milotice ve stylu baroka, jako své letní reprezentativní sídlo. Vytvořil ze zámeckého areálu, ke kterému patří francouzská barokní zahrada, bažantnice, oranžérie, jízdárna a konírna, unikátní kompoziční architektonický celek, který se zachoval dodnes. Prohlídka stylově zařízených interiérů nabízí pohled do života posledních majitelů zámku, rodiny Seilern Aspang. Interiéry byly instalovány podle dobových fotografií ve spolupráci s dcerou posledního majitele panství Mariettou Norman Seilern Aspang. V barokních oranžériích je stálá expozice Moravského barokního sochařství. Dnes si můžete prohlédnout zámecký areál s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranžériemi, francouzským parkem a přilehlou bažantnicí se salety. Nedílnou součástí zámku jsou skvěle vybavené interiéry, především reprezentativní freskový sál s freskou F.Ř.Ecksteina z roku 1725.

Zámek Jezeří

patří bezesporu k nejzajímavějším objektům České republiky. Kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů bylo významným kulturním a společenským centrem. V nedávné neslavné minulosti bylo vystaveno nezájmu a dlouholetému chátrání. Ke konci 90. let min. stol. byly zahájeny rekonstrukční práce, ale vzhledem k velikosti objektu jsou realizovány značně pomalu. Přes tuto komplikaci bylo přistoupeno ke zpřístupnění zámku, za cenu mnohých provizorií a nestandartních podmínek. Za pochopení a překonání těchto nejrůznějších komplikací Vám bude odměnou zcela neobvyklý zážitek vidět památku ve své původnosti a autenticitě a při častějších návštěvách budete svědky postupné obnovy a znovuvzkříšení bývalé „Perly Krušných hor“. Na zámku zaujmě především strašidelné sklepení a pokoj alchymisty nebo také výstava zvířecích lebek v prostoru zámecké Stříbrnice, v zámecké kočárově objevíte sbírku kočárů, saní a zemědělských strojů a nástrojů. strašidelné sklepení a pokoj alchymisty. Prohlédnout si můžete také např. výstavu zvířecích lebek v prostoru zámecké Stříbrnice a v zámecké kočárovně výstavu kočárů, saní a zemědělských strojů a nástrojů. Jedná se převážně o exponáty zapůjčené ze soukromé sbírky pana MVDr. Přemysla Rabase, několik kusů bylo darem od návštěvníků.

Na zámku se pořádají mj. netradiční prohlídky s kostýmovanými scénami a soutěže pro děti.

Zámek Mníšek pod Brdy

Zámek v Mníšku pod Brdy (v místech švédy zničené tvrze) stojí na skále nad zámeckým rybníkem. Ač čtyřkřídlý, má poněkud netradičně jen tři věžice – dvě v průčelí a jednu středovou v zadní části. Dvoupatrová stavba leží na půdorysu asi 40 x 42 metrů, kolem čtvercového dvora v ní najdete celkem 65 pokojů. Přístup od náměstí střeží dvojice lvů u kované brány. Následuje pozvolna stoupající plošinka („most“) zdobená vázami, pod ní je (stejně jako na více místech pod zámkem) ve skále tesaná prostora. Portál je bohatě zdoben různými reliéfy a maskami, jež doplňuje znak Engelů z Engelflussu.

V zámku dnes probíhají různé kulturní akce, výstavy, svatby, konference apod.

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

Monumentální soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci, prohlášený v roce 1996 národní kulturní památkou, patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. S přiléhajícím městem se spojuje v harmonický celek, jehož historický ráz a jedinečné stavební a umělecké památky tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v r. 1950.

V držení panského sídla i města se za sedm staletí vystřídaly generace tří předních šlechtických rodů. Páni z Hradce, Slavatové i Černínové z Chudenic se svým vysokým politickým a společenským postavením podíleli na utváření osudů celé země a adekvátní kulturní ovzduší se projevilo i v podobě jindřichohradeckého hradu a zámku, svou výstavností srovnatelné s dobově nejvyspělejší evropskou architekturou

CMQC doporučuje:

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý renesanční areál, je zde výběr z více průvodcovských tras, přičemž přinejmenším Adamovo stavení a výstup na věž si nenechá ujít asi nikdo. V Černé kuchyni se před staletími vařila každoročně také slavná kaše (i další jídla) pro chudinu z města a jeho širokého okolí. V zahradním Rondelu zpívala mimo jiné i Ema Destinnová a v této tradici se pokračuje i dnes. Kolikrát se zde prošla Bílá paní, to již nelze stanovit, ale máte-li štěstí, pak ji při večerní prohlídce lze někdy spatřit.

Zámek Nelahozeves

Zámek Nelahozeves je renesanční zámek nacházející se ve stejnojmené obci ve Středních Čechách. Leží 30 km severně od hlavního města Praha. Zámek Nelahozeves začal stavět jako své sídlo Bavor Florián Grispek z Griesbachu v roce 1553. Původně se mělo jednat o čtyřkřídlí zámek, ale z důvodů nedostatku peněz byla postavena pouze tři křídla. Třetí křídlo bylo dostavěno v roce 1588. V roce 1623 museli potomci Floriána Grispeka zámek prodat. Koupila jej Polyxena z Pernštejna, žena Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Zámek Nelahozeves však sloužil pouze jako kanceláře a sklady. Zámek tak postupně chátral až na konci 19. století bylo navržena jeho oprava, tak se však uskutečnila až po roce 1948 kdy byl zámek zestátněn. V 60. letech 20. století zde byla expozice Středočeské galerie. V roce 1992 byl zámek navrácen rodu Lobkowiczů.

Zámek Klášterec nad Ohří

Původně renesanční zámek ležící na levém břehu řeky Ohře, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky, obklopený rozsáhlým anglickým parkem, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. Zámek je veřejnosti přístupný a je v majetku města jako součást památkové zóny ve středu starého Klášterce nad Ohří.V parku naleznete vzácné dřeviny a 220 druhy stromů z celého světa, v areálu pak Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. V historických interiérech se štukovou výzdobou se z původního vybavení nic nedochovalo a dnes je zde instalována vzácná expozice výroby porcelánu od prvopočátků po dnešek ze sbírek Umělecko – průmyslového muzea v Praze. V průběhu sezóny je přístupná zámecká vyhlídková věž, navštívit lze také hrobku v přilehlém kostele Nejsvětější Trojice s porcelánovým plastickým rodokmenem hraběcí rodiny Thunů, která vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623.