Obec na rozhraní tří států – Česka, Polska a Slovenska je pro svou jasnou a pročeskou vyhraněnost předchozích generací nazývaná malou Prahou. V obci se nachází dřevěný kostelík sv.Cyrila a sv. Metoděje. Na svátek věrozvěstů se v Hrčavě koná každoročně velká pouť. Obec se rozprostírá ve Slezských Beskydech a má ryze horský charakter. Cesta byla do obce přivedena až v roce 1960. Sousední Bukovec (dostupný z Hrčavy pouze pěšky) je nejvýchodnější obcí v České republice. Přibližně jeden km od Hrčavy je obelisk na Trojmezí, který vytyčuje přesnou hranici tří zemí. V Hrčavě funguje hospoda a i při velmi malém počtu obyvatel škola, kterou svého času navštívil prezident Václav Havel. Výlet ne Hrčavu je velmi inspirativní. Autem se na Hrčavu dostanete když odbočíte těsně před hraničním přechodem Mosty u Jablunkova doleva a projedete 10 km serpentin, na jejichž konci se na vás Hrčava usměje.

Bývalá dřevěná Masarykova škola z roku 1924 od roku 1978 (po postavení nové školy z dřevěných panelů) slouží jako mateřská škola. Do roku 2004 sloužila zároveň jako mateřská škola v přírodě. V letech 1991-92 se budova rekonstruovala, aby se do ní vešla i mateřská škola v přírodě, kde od roku 1992 ve čtrnáctidenních intervalech se střídaly turnusy dvaceti dětí se svými učitelkami. 

Bokem před budovou školy je památník prezidentů. Ten je součástí pohnuté historie nejvýchodnější trojmezní obce Hrčavy. Je to monolit s plaketou s reliéfy prezidentů T. G. Masaryka a Dr. Edvarda Beneše s nápisem 1918 – ČSR – 1938.

Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl otevřen roku 1998 a je tak nejmladším ze tří říčních mostů v Ústí, po mostu Dr. E. Beneše a železničním mostu. 

Haluzická tiesňava je přírodní památka v oblasti Bílé Karpaty. Nachází se v katastrálním území obce Haluzice v okrese Nové Mesto nad Váhom v Trenčínském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1963 na rozloze 3,5000 ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno

Protiturecká pevnost v Komárně je pevnost vystavěná ve dvou obdobích. Na základech staršího hradu začala roku 1546 výstavba Staré pevnosti a roku 1658 začala výstavba Nové pevnosti. Dne 31. května 1963 byl soubor sedmi objektů Staré a Nové pevnosti prohlášen za národní kulturní památku 

Minerální pramen Charlotta

Minerální pramen Charlotta

Detailně připravená akce je součástí propagační jízdy polských příznivců vojenské historie. V nedaleké Kamienné Góře se totiž dnes pro turisty otevírá podzemní továrna z období II. světové války nazvaná Projekt Arado – zaginione laboratorium Hitlera. V ruinách zámku Kreppelhof se od 20.30 hodin uskuteční velká noční bitva za účasti 130 vojáků. Tomu bude od 13 do 19 hodin předcházet den otevřených dveří. Vše bez vstupného a přímo v těsné blízkosti centra města.

„Jde o podzemní továrnu, kterou Němci budovali na konci války, v letech 1944 a 45. Podle dostupných indícií tam vyráběli komponenty leteckých motorů a údajně i díly pro speciální bojový letoun, monokřídlo, který měl krycí název Arado. Měla to být jedna z hitlerových zázračných zbraní, do průběhu války ale výrazně nezasáhla. Tahle návštěva je součástí propagační jízdy po vojensko – historických památkách v Dolním Slezsku. 
Zdroj: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/arado-novy-cil-pro-priznivce-vojenske-historie-20120505.html

Když se zrodila myšlenka vybudovat tunel pod letištěm v Sarajevu, aby se Sarajevo spojilo se zbytkem území Bosny a Hercegoviny, mnohé se staly podivnými. Byly však doby, kdy bylo všechno víc než divné. Na konci 20. století bylo samotné město nalezeno v klasickém středověkém obléhání. Ve vojenské teorii, to je přesně v tomto období, jmenovitě raném středověku, který spojuje tunel jako opevnění. V tomto období to byl často tunel, který považoval rozhodující faktor pro dosažení válečných cílů. V nedávné válečné historii se setkáváme s tunely, které byly vykopány pro různé účely. Tunely byly používány v první a druhé světové válce. Dnes, na britském ostrově Jersey, tam je celý podzemní komplex známý jako Jersey válečné tunely, a podobný komplex může být navštíven v Gibraltaru.

Tunely byly také používány Vietnamese, a podobný model podzemních komunikací používaných některými ozbrojenými skupinami na Středním východě. Zvláště důležitou roli v Bejrútu hrály tunely. Palestinci mají vlastní plynové tunely, které je spojují s Egyptem. Zvláště zajímavé byly tunely, které byly zaplaveny v době studené války v Berlíně. Předpokládá se, že dnes, v Berlíně, existuje asi 30 tunelů, které sloužily k útěku z východu do západního Berlína a tucet sloužilo tomuto účelu. Vedle obyčejných lidí, tunelů a špiónů byl v Berlíně, a nejslavnější tunel tohoto druhu byl americko-britský projekt v hodnotě asi $ 30 milión, který měl spojit americký radar se sovětskými telefonními linkami. Na samém konci díla ho objevili Sověty.

Na rozdíl od všech ostatních, Sarajevský tunel, od myšlenky až po realizaci, a především pro funkci, byl zdaleka nejvíce jedinečným majetkem tohoto druhu na světě. Tato kolmá díra v zemi, asi 800 m dlouhá, s průměrnou výškou 1,6 m a šířkou 1 m, připomínala všechno ostatní kromě tunelu, ale bylo by důležité, aby se Sarajevo a BiH staly větší než La Manche. Těsto svobody prošlo tunelem do města, které bylo zmáčknuté, a stačilo, aby dalo lidem novou sílu přežít v letech války, která následovala. Vzhledem k vojenskému, politickému, psychologickému významu a významu zásobování města, které měl, byl nejtajněji střeženým tajemstvím – „tunelem, který nemá“.