Ztracený svět dinosaurů z fascinující doby druhohor ve Vysokých Tatrách pod motorestem Raimund v Dolním Smokovci. Expozice přibližuje tajemné živočichy, které žily na naší planetě Zemi před miliony let, je největší koncentrací dinosaurů na metr čtvereční a odkrývá všechny zajímavosti a skutečné poznatky o těchto tvorech.

Dinopark je postaven na místě, kde kdysi tyto neskutečné tvory skutečně žili. Vystavených je zde 10 dynamických modelů dinosaurů s realistickými zvuky. Věrný pohyb a realistické zvuky vdechli tímto pravěkým zvířatům život a probudili je ze spánku. Návštěvníci se dozvědí zajímavé informace o jejich způsobu života, stravování a době, v níž vládli Zemi. A s každým dinosaurem je možné se i vyfotografovat. Součástí Dinoparku je i 2D kino určené pro ty nejmenší návštěvníky, trampolíny, skákací hrad, intuitivní chodník, virtuální realita a bufet s možností občerstvení.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Obec na rozhraní tří států – Česka, Polska a Slovenska je pro svou jasnou a pročeskou vyhraněnost předchozích generací nazývaná malou Prahou. V obci se nachází dřevěný kostelík sv.Cyrila a sv. Metoděje. Na svátek věrozvěstů se v Hrčavě koná každoročně velká pouť. Obec se rozprostírá ve Slezských Beskydech a má ryze horský charakter. Cesta byla do obce přivedena až v roce 1960. Sousední Bukovec (dostupný z Hrčavy pouze pěšky) je nejvýchodnější obcí v České republice. Přibližně jeden km od Hrčavy je obelisk na Trojmezí, který vytyčuje přesnou hranici tří zemí. V Hrčavě funguje hospoda a i při velmi malém počtu obyvatel škola, kterou svého času navštívil prezident Václav Havel. Výlet ne Hrčavu je velmi inspirativní. Autem se na Hrčavu dostanete když odbočíte těsně před hraničním přechodem Mosty u Jablunkova doleva a projedete 10 km serpentin, na jejichž konci se na vás Hrčava usměje.

Bývalá dřevěná Masarykova škola z roku 1924 od roku 1978 (po postavení nové školy z dřevěných panelů) slouží jako mateřská škola. Do roku 2004 sloužila zároveň jako mateřská škola v přírodě. V letech 1991-92 se budova rekonstruovala, aby se do ní vešla i mateřská škola v přírodě, kde od roku 1992 ve čtrnáctidenních intervalech se střídaly turnusy dvaceti dětí se svými učitelkami. 

Bokem před budovou školy je památník prezidentů. Ten je součástí pohnuté historie nejvýchodnější trojmezní obce Hrčavy. Je to monolit s plaketou s reliéfy prezidentů T. G. Masaryka a Dr. Edvarda Beneše s nápisem 1918 – ČSR – 1938.

Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl otevřen roku 1998 a je tak nejmladším ze tří říčních mostů v Ústí, po mostu Dr. E. Beneše a železničním mostu. 

Haluzická tiesňava je přírodní památka v oblasti Bílé Karpaty. Nachází se v katastrálním území obce Haluzice v okrese Nové Mesto nad Váhom v Trenčínském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1963 na rozloze 3,5000 ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno

Protiturecká pevnost v Komárně je pevnost vystavěná ve dvou obdobích. Na základech staršího hradu začala roku 1546 výstavba Staré pevnosti a roku 1658 začala výstavba Nové pevnosti. Dne 31. května 1963 byl soubor sedmi objektů Staré a Nové pevnosti prohlášen za národní kulturní památku 

Bardejovské Kúpele jsou část města Bardejov na Slovensku. Leží asi 5 km od města Bardejov, v blízkosti je pohoří Busov, které chrání město před větry a povětrnostními změnami. S vlastním městem jsou spojeny autobusy MHD. Bardejovské Kúpele jsou situovány v podhorské krajině, cca 6 km severně od centra Bardejova. Mikroklima, přírodní prostředí a minerální vody mají blahodárný vliv především na léčbu nemocí zažívacího ústrojí, poruchy látkové výměny, oběhového systému, nespecifických nemocí dýchacích cest a nemocí z povolání. Lázně s tradicí léčby se datují už od roku 1505. Léčili se zde např. rakousko-uherský císař Josef II. (1783), ruský car Alexandr I. (1821) a v roce 1895 se zde dokonce léčila manželka Františka Josefa I. císařovna Alžbeta, nazývaná Sissi, jejíž socha dodnes připomíná její přítomnost v lázních a je po ní pojmenovaný jeden lázeňský dům..