Vysoké Tatry – Hrebienok

Hrebienok (1285 m) je velmi důležité turistické a lyžařské centrum nad Starým Smokovcem, na jihovýchodním úpatí Slavkovského štítu. Je nástupním bodem pro skialpinistické túry v oblasti Velké a Malé studené doliny a nenáročné zimní pěší túry k Studenovodské vodopády nebo na Zamkovského chatu.

Vznik Hrebienka jako turistického centra souvisí s rozvojem turismu ve Vysokých Tatrách v druhé polovině 19. století. Starý Smokovec, jemuž byl v té době udělen statut lázeňského města přitahoval turisty, kteří si toto místo oblíbili.

Počátky výstavby na Hrebienku se vážou na stavbu Bilíkovy chaty, která stála na jeho severovýchodním úbočí. Pozemní lanová dráha ze Starého Smokovce vybudovaná v roce 1908 podnítila výstavbu hotelu Hrebienok v roce 1928. S výstavbou cvičných luk a sjezdovek u hotelu se začalo v roce 1930. V roce 1956 byl na slalomové louce vybudován 750 m dlouhý lyžařský vlek na Slavkovský vyhlídku av roce 1968 rozhodčí věže. K elektrickému osvětlení sáňkařské dráhy došlo v roce 1959.

V současnosti slouží Hrebienok jako významné lyžařské a turistické středisko. Je výchozím bodem do Malé Studené doliny a Velké Studené doliny, tak na Slavkovský štít. V lokalitě se nachází slalomová lyžařská sjezdovka, která dále jako klasická sjezdovka pokračuje do Starého Smokovce. Po jejím obou stranách se nacházejí dva souměrné lyžařské vleky. Jižně od hotelu se nacházejí čtyři menší lyžařské vleky. Ubytování poskytuje hotel Hrebienok a nedaleká Bilíkova chata.

Chata Švýcárna

Turistická chata Švýcarna leží v nádherném prostředí Jeseníků cca 3.5 km od vrcholu Pradědu. Tato velmi oblíbená chata s venkovním posezením, jezírkem s pstruhy, ovečkami přímo láká k několikadenní zastávce a odpočinku.
Švýcarna je jednou z nejstarších budov v oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu.
Dnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penzionu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou.

Praděd – Jeseníky

Nejvyšší hora Moravy Praděd (1.492 m.n.m) je oblíbeným cílem turistů již od 2. poloviny 19. století. Snahy turistického spolku v Jeseníkách o zbudování rozhledny se datují na přelom 19. a 20. stol. Stavba byla po řadě peripetií zahájena 30. června roku 1904. Po jejím dokončení v červenci 1914 stála na vrcholu Pradědu 32,5 vysoká a 14,5 široká kamenná věž, která svým vzhledem připomínala dominantu starého gotického hradu.

Základ dnešní stavby tvoří tři podpěry, v jedné z nich se nachází restaurace a hotel. Věž dosahuje výšky úctyhodných 162 metrů. Z vyhlídkové terasy umístěné ve výšce 1 563 m.n.m. je úchvatný výhled na celé panorama Jeseníků. Za jasného počasí lze ojediněle spatřit siluetu Vysokých Tater, Malou a Velkou Fatru.

Zajímavostí jistě je, že vrchol věže dosahuje nejvyšší dosažitelné nadmořské výšky v ČR.

Lanová dráha Ještěd

Hotel a televizní vysílač na vrcholu Ještědu je pozoruhodná stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu, která je jedním ze symbolů libereckého kraje. Stavba byla realizována v 60. letech , jejím architektem byl Karel Hubáček, který za ní získal prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.

Po zkáze předchozího horského hotelu a posléze také bývalé Rohanovy chaty bylo rozhodnuto postavit na vrcholu Ještědu dvojici nových budov – jednu jako hotela druhou jako televizní vysílač Vítězem architektonické soutěže se však stal návrh na postavení budovy jediné, sloužící oběma účelům. Základní kámen nové stavby byl položen výstavbu prováděly Pozemní stavby (stavbyvedoucími byli Oto Friml a Jaroslav Zapadlík).Hotel byl slavnostně otevřen 21.10. 1973 Krátce po svém dokončení zažila stavba dramatické chvíle kvůli silnému proudění vzduchu, které způsobovalo nebezpečné kmitání horní části konstrukce. Vážný problém byl vyřešen umístěním dodatečného, 600 kg těžkého, závaží v ose stavby a instalací tlumičů kmitů.

Tvar budovy – hyperbolid– byl zvolen kvůli na vrcholu panujícím povětrnostním podmínkám. Díky tomuto tvaru hotel dokonale navazuje na svahy hory a opticky tak horu dokončuje.Na výšku měří budova 94 metrů. Její nosnou konstrukcí je dvojice železnobetonových soustředných válců zakotvených v základové desce uložené v křemencovém podloží. Vnitřní sloup má výšku 41 metrů a průměr 4,4 metru, na jeho vrcholu začíná anténní stožár. Vnější válec má výšku 22,5 metru a průměr 12,5 metru. Uvnitř sloupů se nacházejí schodiště a výtahy a jsou na nich ukotveny ocelové konstrukce jednotlivých podlaží. Anténa vysílače má výšku 17 metrů.

V nejnižších dvou patrech je technické zázemí stavby: strojovna a provozní místnosti. Nad nimi se nachází vyhlídková terasa se vstupy do restaurace a hotelu. Vstupní hala, bufet, restaurace a hotelové místnosti zabírají čtveřici poschodí – ta mají plášť z hliníkových desek se speciálním povrchem proti vlivům povětrnosti, pod tímto pláštěm je ocelová konstrukce a izolační výplně. Další čtyři patra jsou určena spojovací technice. Tato část je zakryta průhlednými deskami nesenými lany ze sklených vláken tvarovanými tak, aby zachovávaly tvar stavby.

K budově patří dvojice parkovišť: v sedle u Ještědky je větší parkoviště pro 120 vozů a přímo na vrcholu je malé parkovištěpro zaměstnance hotelu a hotelové hosty. Hotel sám je řazen mezi tříhvězdičkové, má celkovou kapacitu 55 lůžek rozšiřitelnou o 20 přistýlek.

Dom Ślaski – Karpacz

Budova byla postavena v letech 1921-1922, podle návrhu Wroclavského

architekta ERASA, jako úkryt pod sněžkou(Dom Śląski). do roku 1945.

V roce 1951, okresní rada ve městě Jelenia Gora, rozhodla předat objekt do správy a provozu Polské pobočky turistické společnosi v Jelenní Gore.

Od 13.11.2007 Dom Śląski provozuje pan Karol Warecki.

Skiareál Klínovec

Skiareál Klínovec je největší lyžařské středisko Krušných hor, s přepravní kapacitou 8050 osob/hodinu. Nachází se pouze 120 km severozápadně od Prahy a leží v těsné blízkosti hranice s Německem a střediskem Oberwiesenthal. Tradičně nabízí po celou sezonu výtečné sněhové podmínky na 12 km sjezdových tratí všech obtížností, o rozloze 35 ha, které jsou z 80% zajištěny technickým sněhem.

Před nadcházející sezonou středisko prošlo výraznou modernizací a na lyžaře a snowboardisty čeká celá řada novinek. Několik lyžařských vleků nahradila moderní rychlá čtyř sedačková lanová dráha s ochrannými kryty sedaček, jako jediná v Česku. Zároveň došlo k prodloužení a rozšíření sjezdových tratí a posílení systému zasněžení. Byl instalován nový pokladní a odbavovací systém, který umožnil zavedení vícedenních společných jízdenek se sousedním střediskem v Oberwiesenthalu v SRN.

Na Klínovci najdete 3 sedačkové lanovky a 7 lyžařských vleků. K dispozici je snowpark s prvotřídní U rampou třídy Superpipe FIS a také 30 km upravovaných běžeckých tratí.

Myslíme i na nejmenší, které zabavíme i pohlídáme v dětském skiparku s vlekem zdarma. Rodiny uvítají širokou škálu rodinných jízdenek.

Dalšími službami jsou lyžařské školy, půjčovny vybavení, restaurace a občerstvení, barový deštník.

Denní lyžování

Kasy 1–48:00 – 16:00

Vleky 9:00 – 16:00

Vleky (od 1.3.) 8:30 – 16:00

Večerní lyžování

Kasa 1 16:00 – 21:00

Vlek D 16:00 – 21:00

Rozhledna Kleť

Nejvyšší vrchol Blanského kesa (1.084 m.n.m) se vypíná 7 km severozápadně od Českého Krumlova.Na vrcholku byla v roce 1825 postavena kamenná rozhledna, která je nejstarší v Čechách. Umožňuje výhledy do vnitrozemí i na pohraniční hory, V jejím těsném sousedství stojí turistická chata, která nabízí návštěvníkům občerstvení a místo k odpočinku.
Přístup na vrchol usnadňuje sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pěší turisté mohou k výstupu využít trasu zelené turistické značky z Holubova (6 km) nebo z Krasetína od parkoviště (asi 4 km). Přístup je možný po zelené značce také (asi 12 km). Kromě toho vede na vrchol i trasa červené značky ze (asi 10 km).

Luční Bouda – Krkonoše

Luční bouda patří mezi nejstarší horské boudy v Krkonoších. Také patří k největším horským chatám ve střední Evropě. Nachází se v jednom z nejvzácnějších prostředí Krkonošského národního parku. Rozkládá se na Bílé louce v nadmořské výšce 1410m při levém břehu Bílého Labe, pod svahy Luční a Studniční hory. Na Luční boudu se dostanete z Pece pod Sněžkou buď pěšky okolo památníku obětem hor nebo lanovkou na Sněžku a z ní dolů po řetězové cestě okolo Slezského domu až k Luční boudě.Ze Špindlerova mlýna můžete jet autobusem na Špindlerovku a přes ní nádhernou procházkou po hřebenech se dostanete na Luční boudu.

Radegast – Beskydy

Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali.

Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. Největší újmu utrpěl poté, co do něho při bouřce uhodil blesk.

Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta. Pro kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce u Vsetína se vytesání kopie sochy stalo životní zakázkou. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesal, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století

CMQC doporučuje:

využijte k návštěve a procházce naučnou stezku Radegast, která vede po hřebeni mezi Pustevnami až na vrchol Radhoště ke kapli sv. Cyrila a Metoděje, kde je poslední zastavení. Nejen milovníci přírody se mají na co těšit.

Milešovka – České středohoří

Nejvyšší hora Českého středohoří (836,6 m) s úchvatným výhledem do krajiny. Na vrcholu se nachází meteorologická observatoř s rozhlednou. Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy. S průměrnou rychlostí větru 8,5 m/s (= 30,5 km/hod) je vrchol hory největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní „Donnersberg“ („Hromová hora“). Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

Základní zeměpisná data:

Nejvyšší hora Českého středohoří 837 m.

Katastrální území Milešov u Lovosic, okres Litoměřice

Národní přírodní rezervace vyhlášena r.1951

Výměra 51,28 ha, nadmořská výška 555 – 837 m.