Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu. Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice.
Hrad Křivoklát
Český královský hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století, vznikl za panování Přemysla Otakara II. a Václava II. a výrazně byl přestavěn Václavem IV., později potom velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat.Někdejší oblíbené lovecké sídlo hned několika českých panovníků má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby. Monumentální Velká věž ukrývá lovecké zbraně a další exponáty spojené s historií lovu.
Hrad Bítov
Původně dřevěný hrad (zbudovaný na místě někdejšího sídlištního hradiska) byl jako zeměpanský hrad, střežící jižní hranici země, nahrazen brzo hradem kamenným. Z počátku 13. století se dochovala západní věž. Bítov, který býval centrem jednoho z šesti moravských krajů, se po vymření Přemyslovců dostává na víc než dvě stě let do rukou nezkrotných Lichtemburků. Za nich vzniká jádro dnešní hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie (1334) a v základě i dnešní hradní palác, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo. Na přelomu renesance a baroka dostává Bítov ve hmotě již dnešní převážně horizontální vzhled s jedinou vertikálou štíhlé strážní věže. Mezi lety 1811 – 1863 byl již pustnoucí hrad za hrabat Františka a jeho syna Jindřicha z Daunů konečně upraven do dnešní, převažující novogotické podoby. Bizarní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky zoopreparátů – upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, Jiřího, barona Haase (+1945) a jeho slavnou bítovskou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých ZOO na kontinentě. Nejvyhledávanější je kolekce padesáti vycpaných psů nejrůznějších ras, největší toho druhu na světě vůbec.
Hrad Bezděz
Jeden z nejvýznamějších gotických hradů v Čechách postaven Přemyslem Otakarem II. v letech 1264-78. Roku 1279 zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou. V roce 1350 byl vydán Karlem IV. zákaz oddělení hradu od královských držav, ale to porušil už jeho syn Václav IV. Po bitvě na Bílé Hoře byl hrad v majetku Albrechta z Valdštejna, který jej přebudoval na klášter, pak obsazen Švédy a od roku 1662 až do zrušení kláštera Josefem II. zde žilo několik mnichů. Z expozice např.: Čertova a Velká věž, hradní palác s raně gotickou kaplí, budova purkrabství, na přístupové cestě zbytky kapliček barokní křížové cesty, aj.
Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady. Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vyšší ze dvou znělcových homolí (604 a 577 m. n.m.), které výrazně převyšují okolní krajinu, tvoří nezapomenutelnou dominantu regionu.
Hrad se především pro svou nesnadnou dostupnost vyhnul v pozdějších staletích osudu, jenž stihl mnohé jiné hrady, které byly užívány i v době renesance a baroka. Pro většinu návštěvníků představuje klasický středověký hrad, neboť se bez větších přestaveb zachoval ve své původní gotické podobě až do dnešních dnů. Jako mohutná královská hradní výspa na okraji pomezního hvozdu byl Bezděz považován za symbol české státnosti. V novější naší historii je pak neoddělitelně spjat s vrcholy literární, výtvarné i hudební kultury, ale i s politickými a sociálními snahami za rakousko-uherského období. Bylo proto jen akceptováním obecného povědomí, jestliže byl Bezděz státem prohlášen za národní kulturní památku.
Hrad Bouzov
Romantický hrad se nachází mezi obcemi Doly a Bouzov a je dominantou zdejších lesů. Založení hradu se datuje do počátku 14. století. Hrad často měnil majitele až do roku 1695, kdy ho získal řád německých rytířů. Do počátku 20. století se o hrad nikdo příliš nestaral, ovšem v roce 1901 vypracoval německý profesor techniky Georg von Hauberisser plán na přestavbu. Hrad tak získal dnešní pozdně gotickou a renesanční podobu, která je však dílem romantických představ arcivévody Evžena Habsburského. Ten celou stavbu sám financoval již se záměrem zpřístupnit hrad veřejnosti. Bouzov se stal dějištěm pohádek Pyšná princezna, Princezna Fantagiro nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci
Hrad Buchlov
Počátky hradu Buchlova se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhaus, velká síň, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení a od 16. do 18, století byli jeho majiteli moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl a z Petřvaldu. Kaple, patřící ve své době k nejcennějším dílům soudobé raně gotické hradní architektury, dobývaná vojsky uherského krále Matyáše Korvína, byla silně poškozena a došlo k jejímu zrušení. Po roce 1990 byla prostora zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti.
Hrad Český Šternberk
Hrad Český Šternberk byl založen roku 1241 Zdeslavem z Divišova a pojmenovánpodle rodového erbu: zlaté osmihroté hvězdy. Dle dobové zvyklosti byl název poněmčen. Odtud se datuje i nový přídomek rodu ze Sternberga. Na dnešní podobě hradu se nejvíce projevily pozdně gotické úpravy zlepšující obranný systém. Interiér byl naposledy upravován ve stylu barokním pro účely pohodlného obývání.
Erbem rodu Sternbergů je zlatá osmihrotá hvězda v modrém poli. Její nejstarší vyobrazení je dochováno ve státním vídeňském archivu na pečeti Jaroslava ze Sternberga z r. 1284. Původ šternberskéhvězdy je opředen legendami, z nichž nejznámějšízapsal ve svém díle Bartoloměj Paprocký z Hlohol.Odkazuje se k betlémské hvězdě, která přivedla Tři krále k narozenému Kristovi.
Prohlídková trasa vede patnácti místnostmi bohatě zařízenými nábytkem různých slohových období, rodovými portréty, porcelánem a dalšími historickými předměty. Unikátní je soubor mědirytin z období třicetileté války.
Státní hrad Hazmburk
Hrad HAZMBURK, dříve zvaný Klepý, se již přes šest století týčí nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře na pozadí zelených kuželů Českého středohoří. Věže této zříceniny patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny dolního Poohří a spatřit je můžete na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Tyčí se na vrcholu strmého čedičového masivu a připomínají zašlou slávu nedobytného gotického hradu.
Od počátku 17. století však leží v troskách. Své pojmenování získal až po roce 1335, kdy ho podle svého erbovního znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Hrad HAZMBURK se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší. Čedičový masiv byl v letech 1898, 1900 a 1939 příčinou přírodních katastrof, při kterých byla zničena původní obec Klapý. S HAZMBURKEM je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další. Státní hrad HAZMBURK zve k návštěvě svojí nezastupitelnou rolí přírodní rozhledny s možností výstupu schodištěm na hranolovou věž, nazývanou BÍLÁ.
Stavbu, která se dochovala do současnosti, založil téměř jistě kolem poloviny 13. století, kdy v Čechách vznikala řada významných feudálních sídel, rod Lichtenburků. V té době však bylo zřejmě dokončeno pouze jádro hradu, které tvořila hranolová věž obklopená silnými hradbami na obdélném půdorysu. Tato strohá část bez oken a ozdobných prvků naznačuje čistě vojenský význam sídla, které tehdy snad ani nemělo sloužit jako příbytek šlechtice. Počátkem 14. století Lichtenburkové ztratili o své zdejší majetky zájem a i s hradem je vyměnili s králem Janem Lucemburským za jiné.
Král roku 1335 prodává hrad Zbyňku Zajíci z Valdeka. Tehdy se původní název hradu Klapý změnil na Hazmburk a to podle jména tohoto šlechtice (německy zajíc = der Hase).
Hrad Hněvín
Jedna z největších dominant mosteckého regionu, z vyhlídkové věže i z hradního opevnění je jedinečný pohled na okolí města Mostu
Původní hrad Hněvín byl postaven rodem Hrabišiců ve 12. století. Hrad měl strategickou polohu a byl dobře udržován. Několikrát byl Hněvín obléhán, ale nebyl nikdy dobyt. V letech 1651 – 1653 jej nechal zbořit císař Ferdinand. Mostečanům se však po hradě stýskalo a tak začali Hněvín stavět znovu. Začátkem minulého století pak byla podle plánů A. Schwarze postavena replika hradu i s restaurací. Z původního hradu se dochovalo jen jeho dělení na dvě části. V hradbách vnější části je vidět romanticky upravené zbytky několika pozdně gotických bašt. V r. 2001 prošel celý hrad rozsáhlou rekonstrukcí. V areálu je přístupná věž s rozhlednou, hvězdárna i restaurace s ubytováním
První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1248, kdy Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci Václavovi I. oblehl mostecký hrad, ale nepodařilo se mu jej dobýt. Ve 13. století byl hrad Václavem II. zastaven Braniborům. V listině z roku 1331 je poprvé zmíněn i název hradu. Tehdy se nazýval německy Landeswarte neboli Zemská stráž, což odkazovalo k jeho základní funkci jako strážce zemské hranice. Když v roce 1373 císař Karel IV. zasnuboval svou dceru Annu míšeňskému markraběti Fridrichovi, byly mu dány do zástavy hrad i město Most. Protože ze sňatku sešlo, město i hrad nad ním zůstaly v majetku Míšeňských. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem dostaly po vyplacení odstupného zpět do královských rukou.
Za husitských válek zůstal hrad nedobyt. V roce 1423 král Zikmund zastavil hrad opět míšeňskému markraběti. Král Jiří z Poděbrad sice v roce 1455 oblehl hrad, ale do královského majetku se hrad dostal až v roce 1459 na základě chebské mírové smlouvy. Jiří z Poděbrad zapsal hrad s panstvím svým synům Hynkovi, Viktorínovi a Jindřichovi. Posledně jmenovaný prodal v roce 1480 hrad bratrům Benešovi a Ludvíkovi z Veitmile.
Roku 1585 se hrad stal majetkem Ladislava Popela mladšího z Lobkovic. Jelikož Ladislav Lobkovic byl v roce 1593 obviněn z pokusu o vzpouru proti císaři Rudolfu II., uprchl ze země a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Převzetí hradu provedla císařská komise roku 1594. Ovšem už následujícího roku prodal císař hrad i s veškerým příslušenstvím městu Most za 69 480 kop míšeňských grošů. Podle kupní smlouvy tehdy patřil k hradu poplužní dvůr s pivovarem, sladovnou, ovčínem a lesem na Resslu.
Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled.