Oravský hrad Thurzo

Oravský hrad je hrad na Slovensku v obci Oravský Podzámok. Je to výrazná dominanta oravského regionu, patří mezi nejvýznamnější památky hradního stavitelství na území Slovenska. Hrad chráněný jako národní kulturní památka je zpřístupněn veřejnosti denně od května do března.

Hrad Beckov

Hrad Beckov sa majestátne týči na 60 metrov vysokom strmom brale nad obcou rovnakého mena neďaleko rieky Váh, kde už od 13. storočia strážil obchodnú cestu, vedúcu Považím. Bol hradom kráľov, mocných veľmožov a rytierov, hradom, ktorý odolal Tatárom aj Turkom. Jeho minulosť je opradená povesťami, ktoré umocňujú romantiku jeho dnešnej podoby.

Vodní Hrad Švihov – zvon pro hradní kapli korunovaci Panny Marie

Významné místo mezi fortifikačními stavbami patří vodnímu hradu Švihov, postavenému na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rieta. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří.

Na východě vyčnívá z parkánu presbytář kaple, na západě stojí mohutná hranolová věž. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem.

Hradní interiéry přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, pozoruhodná je rovněž hradní zbrojnice.

V hradě je umístěn hodnotný soubor gotického umění ze sbírek Národní galerie. Ve výstavním sále se střídají historické expozice.
Pokud bychom měli shrnout, čím je tato památka tak unikátní, pak nás bezesporu napadne ohromné vizionářství, které vznik stavby podnítilo. Postavit dokonale chráněný objekt s důmyslným zařízením schopným v mžiku okolí zaplavit vodou (a to včetně vnitřního nádvoří hradu) a zase ji vypustit, aniž by hrad utrpěl újmu, to si žádalo nejen velkou představivost, ale také značné stavitelské zkušenosti. Západočeši tak mají ve svém švihovském „revíru“ nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách.

hrad Strečno

Strečnianský hrad stojí na začátku soutěsky Váhu na strmé vápencové skále ve výšce asi 420 m n.m

První doložené osídlení hradní skály je ještě o mnoho starší – archeolgické nálezy odtud pochází už z mladší doby kamenné (púchovská kultura). Hrad existuje od přelomu 13. a 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1321, výslovně se písemně uvádí v roce 1384 jako Strechyn. Chránil mýtnou silnici okolo Váhu.

Hrad Strečno po svém založení byl sídlem feudálního panství „pána Horních Uher“, Matúše Čáka Trenčianského, o němž se mluvilo také jako o „pánovi Váhu a Tater“. Od 15. století byl hrad majetkem uherských králů (resp. v držení královen Barbory a Alžběty). Po rodu Pongrácovců z Liptovského Mikuláše, kteří vlastnili Strečno v letech 1444-1469, se zde majitelé rychle střídají. Mezi vlastníky náležel Ján Korvín, Ján Zápolský, Derssewffyové či Vesselényiové a Löwenburgové, hrad byl postupně rozšířen a renesančně přestavěn.

Na konci 17. století poskytl ochranu povstaleckým Thökölyho vojákům. Proto jej císař Leopold I. nechal pobořit svým vojskem (bylo narušeno vnější opevnění a částečně i budovy). Od té doby hrad pouze chátral.

Počátkem 20. století bylo nutno hradní zdi zakonzervovat (zdi se začaly sesypávat v důsledku odstřelů při prorážení železničního tunelu ze Žiliny do Vrútok). Počátkem 90. let 20. století byla zahájena generální oprava, která místy hodně setřela historický ráz zříceniny. Od roku 1995 jsou však díky této rekonstrukci exteriéry i interiéry hradu zpřístupněny veřejnosti.

Přístup / Doprava

Hrad Strečno je skvěle dostupný po silnici (leží u státní silnice mezi Žilinou a Vrútkami, parkoviště přímo pod hradem) i vlakem. Ze železniční zastávky Strečno v obci Nezbudská Lúčka proti proudu Váhu ke křížení žluté a červené značky, dále přes Váh po lávce (funguje i přívoz) a dolinkou na hrad.

Červený Kameň

Červený Kameň je slovenský hrad, jenž se vypíná nad obcí Častá na jihovýchodním svahu Malých Karpat nedaleko od vinařského města Modry, asi 8 km západně od Trnavy.

Trenčiansky hrad

Trenčínský hrad je velký starý hrad, který se tyčí přímo nad slovenským městem Trenčín. Proto je charakteristickou dominantou nejen samotného města, ale také středního Pováží. Dnes je národní kulturní památkou Slovenska.

hrad Čachtice – E. Bathory

Zřícenina strážního hradu, prvně zmiň. r. 1276. R. 1299 hrad dobyl M. Čák Trenčianský. R. 1392 hrad darován králem Ctiborovi I. z Beckova, r. 1436 Michalovi Orságovi. R. 1602 koupen Františkem Nádašdy. Jeho vnuk František zde provedl v obd. 1664–70 rozsáhlé úpravy. R. 1670 hrad dobyt a vypleněn.

hrad Čachtice – Ladislav Pex Sanctus

Banská Štiavnica – starý zámok

Na výbežku Paradajzu postavili obyvatelia mesta už v 13. storočí kostol P. Márie, okolo ktorého bol cintorín. Kostol bol postavený ako trojloďová bazilika so štvorcovým presbytériom na konci hlavnej lode. Na opačnej strane lode, v jej pôdoryse stála veža. V 15. storočí bol kostol a cintorín obohnaný múrom. Na prelome 15. a 16. storočia bola stavba prestavaná na gotický halový chrám. V 40. rokoch 16. storočia bol prestavaný na protitureckú pevnosť. Klenba nad hlavnou loďou bola zbúraná, čím vzniklo nádvorie. Z pôvodnej románskej stavby sú zachované obvodové múry pôvodného kostola, severný a južný múr presbytéria, sakristie, uhlové pilier, veže, kamenné ostenia na 1. poschodí. Gotickú prestavbu pripomínajú oporné piliere, rímse, točité schodište a konzoly. O stavebných úpravách v 16. storočí svedčia renesančné portály na 1. poschodí a pôvodné pomaľovanie v tzv. rytierskej sále.

V komplexe Starého zámku sa nachádza kaplnka sv. Michala – románska rotundová budova zložená z dvoch častí. Nadzemná časť, samotná kaplnka sa nazývala karnárium. Pochovávali sa odtiaľ telá zomrelých. Podzemná časť sa nazývala ossarium – kostnica. Do nej sa vkladali nezotleté kosti vybrané pri kopaní nových hrobov. Kaplnka mala polkruhovú apsidu a drevenú povalu. Zvyšky fresiek pochádzajú zo 14. storočia.

Vpravo od hlavného vchodu je hradná veža, pôvodne gotická s podjazdom, ktorým sa vchádzalo do zámku. Teraz má barokový vzhľad, ktorý dostala pri prestavbe na zvonovú vežu v r. 1777. Vo veži sú tri zvony.

Bašta nazývaná „Himmelreich“ pochádza zo 14. storočia. Používala sa ako väz

Hrad Beckov Ctibor ze Ctibořic