Želivský klášter se nachází v obci Želiv, asi 11 km západně od Humpolce a asi 14 km severně od Pelhřimova. Byl založen v roce 1139 Soběslavem I., po požárech několikrát obnoven, nejvýznamněji v letech 1713–1720 J. B. Santinim.

Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka se již od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel, která po dlouhých letech ve službě dělají nyní radost železničním nadšencům i všem zájemcům o historii dopravy.

Areál muzea je umístěn u železniční stanice Lužná u Rakovníka, v nádherné přírodě na okraji křivoklátských lesů. Ve zdejších sbírkách jsou k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy či ukázky technických zařízení na železnici. Pravidelně se zde také konají jízdy nostalgických vlaků, díky nimž můžete minulost drah nejen vidět, ale na vlastní kůži zažít. Vydejte se tedy za námi do Lužné a užijte si příjemný den s nádechem dob dávno i nedávno minulých.

Kostel sv. Víta je síňovým trojlodím s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnými patrovými sakristiemi po obou stranách, s kaplemi Vzkříšení a sv. Jana Nepomuckého a předsíní na severní straně. V západním průčelí kostela je vystavěna věž, opatřená v přízemí hranolovými románskými okénky, v horních patrech osmiboká. Poslední patro věže je pseudogotické a pochází z let 1893 – 1894.

Stavebně historický vývoj
Českokrumlovská fara byla zřejmě založena Petrem I. z Rožmberka krátce před rokem 1317, avšak první písemný doklad se datuje až do roku 1329. Původní malý kostel nepostačoval vzrůstajícímu počtu obyvatelstva rožmberského rezidenčního města, a tak na popud téhož Petra z Rožmberka bylo přistoupeno ke stavbě budovy větší.

V roce 1340 byla započata stavba německým stavitelem Linhartem z Aldenberku, jehož dodnes připomíná nápis na znaku umístěném v klenbě hlavní lodi. Ve stavbě halového trojlodí pak pokračoval krumlovský stavební mistr Staněk z Krumlova.

V roce 1390 se rožmberským vladařem stal Jindřich III. z Rožmberka. Tento zbožný, avšak ambiciózní šlechtic se rozhodl pojmout přestavbu kostela sv. Víta vskutku velkoryse. Roku 1407 byla uzavřena smlouva krumlovského faráře Hostislava z Bílska s mistremJanem Staňkem, synovcem Staňka z Krumlova, aby zaklenul kostelní loď podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí na osm kulatých sloupů. Tato smlouva obsahuje podrobný výčet úkolů zadaných řečenému mistru Janovi, tudíž máme poměrně přesnou představu o podobě klenby a kúru. Pozoruhodná je shoda popsané klenby s dochovanou. Přesně souhlasí počty svorníků – 23 v síťové klenbě presbytáře, 15 ve staré sakristii, 2 v místnosti nad ní, 30 v hlavní lodi, 5 v křížové klenbě jižní a 5 v severní lodi. V presbytáři a hlavní lodi kostela byla použita síťová klenba parléřovského typu, která je reminiscencí na královskou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Tato klenba byla vytvořena z tesaného kamene, zatímco prostější křížová klenba lodí postranních je cihelná. Osm pilířů v chrámu stojí, ale nemají okrouhlý tvar. Čtyři mají půdorys osmiúhelníku a další čtyři gotického čtyřlistu.

Jižní zeď kostela prolamuje pět oken, v severní zdi byla původně čtyři okna. Okno nejblíže k presbytáři se zachovalo v plném rozsahu, druhé okno bylo v letech 1724 – 1726 podstatně zkráceno, protože pod ním tehdy zbudovali kapli sv. Jana Nepomuckého. Třetí okno zaniklo koncem 15. století při stavbě kaple Vzkříšení, pouze čtvrté okno si podrželo svoji původní podobu.

Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů – tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů.

Výstavba kostela byla dlouhodobou záležitostí, financovanou z velké části i veřejnými sbírkami, podporovanými i pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Házenburka, a byla ukončena až po husitských válkách. Kostel vysvětil roku 1439 pasovský biskup Mikuláš, zřejmě ještě před úplným dokončením přestavby. Dalších výraznějších stavebních úprav se budova kostela již nedočkala, až v 19. století byla barokní věž cibulovitého typu nahrazena osmibokou věží novogotickou (1893 – 1894).

Rovněž interiér a především inventář kostela je zčásti novogotický. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Víta a Panny Marie z let 1673 – 1683, vztahující se k období působení jezuitského řádu v Českém Krumlově. Tento obraz byl přemalován r. 1897 Janem Krejčíkem. Do roku 1780 existovalo v kostele množství postranních oltářů. Tyto oltáře byly jakýmsi výrazem „stavovské cti“ neb byly financovány jednotlivými řemeslnými cechy, které ve městě působily. Jednalo se o oltáře cechů krejčích, ševců, řezníků, pekařů bílého i černého pečiva, mlynářů, zedníků, truhlářů, kameníků, sedlářů, pláteníků, soukeníků, kovářů a kolářů, kuchařů a samozřejmě cechu zabývajícího se vařením piva.

azilikální trojlodní kostel s příčnou lodí založen současně s městem roku 1265 Přemyslem Otakarem II. Kolem roku 1300 dokončen presbytář a východní zeď příčné lodi, severní boční loď je z 20. let 14. století. Trojlodí a transept dostavěny s použitím cihlového materiálu v letech 1360-70. Po několika požárech kostel částečně přestavěn ve 2. polovině 17. století. Táhlý pětiboce uzavřený presbytář je zaklenut třemi poli a kápěmi závěru ploché křížové klenby, příčná loď zaklenuta třemi poli křížové žebrové klenby, trojlodí o rychlém sledu klenebních polí, dělené šesti páry hranolových pilířů, zaklenuto křížovou klenbou. V interiéru fragmenty středověkých fresek. Kostel je součástí dominikánského kláštera s „Bílou věží“ – klášterní zvonicí, původně gotické z 2. poloviny 15. století, v dnešní podobě barokní z roku 1772.

Klausová synagoa je největší synagogou pražského Židovského Města. Na jejím místě stávaly od 16. století tři menší stavby, nazývané „klausy“ – mimo jiné ješiva, židovská škola pro studium Talmudu, kterou založil proslulý rabi Löw.

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.

Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným  († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.

Vida centrum není jen atrakcí pro malé děti. Hrát a poznávat zde mohou i dospělí. Otevřeno je každý den v bývalém pavilonu D Brněnského výstaviště.  

Vyzkoušet si všechny stupně Richterovy škály na vlastní kůži nebo jezdit s kolem po laně několik metrů nad zemí. Věda a zajímavé přírodní zákonitosti můžete objevovat ve vědeckém zábavním centru Vida v Brně.

Na ploše téměř 5 000 m2 tu na hravé objevitele bez rozdílu věku čeká přes 150 interaktivních exponátů, díky kterým mohou lépe porozumět světu kolem nás.

Unikátní expozice je rozdělena do čtyř hlavních tematických sekcí: Planeta, Civilizace, Člověk a Mikrosvět. Samostatná část, Dětské science centrum, je věnována dětem od 2 do 6 let. Zemětřesná deska, oceán v lahvi, kolo na laně, rotující místnost, simulátor povodně, model lidského srdce v nadživotní velikosti, společenství mravenců Atta, archeologické pískoviště, vodní tiskárna – to jsou ukázky exponátů VIDA! science centra. Dotýkat se exponátů je tu více než doporučeno.

Dětský vodní svět
je určen nejmenším dětem

Národní kulturní památka aspirující o zápis na Listinu světových kulturních památek UNESCO. V 9. století velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha. Významné místo počátků naší státnosti. Základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2.500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu. Místo působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina – Cyrila a sv. Metoděje. Místo nazývané Morava (grad Morava) nebo starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi). Dvě stálé vynikající archeologické expozice. Přírodní rezervace Skařiny, meandry řeky Moravy, krásy fauny a flóry. Kulturní akce pro děti, mládež i dospělé. Neopakovatelné kouzlo spojení historie, kultury a přírody.